Brno se chce stát globálním biotechnologickým centrem

BRNO, Česká republika (Reuters) - Jen pár kroků od kláštera, kde se Johann Gregor Mendel asi před 150 lety stal průkopníkem v oboru genetiky, chtějí čeští státní úředníci rozvíjet svoji biotechnologickou revoluci.

Mají v úmyslu přeměnit Brno, město ze 13. století, které se za komunismu dalo cestou průmyslové výroby, v moderní biotechnologické centrum. Chtějí přilákat firmy, které budou využívat kvalifikované pracovní síly, i když silná koruna zvyšuje náklady a mzdy.

Starosta města, Roman Onderka, řekl agentuře Reuters: „Snažíme se propojit průmysl, vzdělávací instituce a infrastrukturu, abychom usnadnili život firmám, které sem přijdou, a vytvořili pro ně prostředí, které biotechnologickým společnostem vyhovuje nejlépe.“

V České republice nyní působí asi 60 biotechnologických firem, většinou v blízkosti Brna a hlavního města Prahy.

Hlavní výhodou Brna - druhého největšího města v ČR - je však partnerství s americkou nemocnicí Mayo Clinic, která proslula jako výzkumné středisko pro léčení neobvyklých lékařských případů a celebrit - léčil se tam také bývalý americký prezident George H.W. Bush.

Projekt byl zveřejněn v roce 2006 a pomůže využít tradičně vynikající české odborníky v medicíně a výzkumu a snad se stane v rámci kraje i zdrojem pracovních příležitostí nejen pro levnou pracovní sílu, domnívá se Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég české banky ČSOB.

Kdyby se Česká republika stala výzkumným střediskem, pomohlo by to udržet českou ekonomiku v chodu, poté co mzdy stoupnou tak, že přinutí nízkonákladové výrobce usazené v ČR, aby se přestěhovali jinam, pokračuje bývalý vládní poradce Sedláček.

„Vláda si od tohoto partnerství hodně slibuje,“ říká. „Bylo by nádherné, kdyby se Česká republika stala střediskem klinického výzkumu a něčím jako nemocnicí Evropy.“

Posledních deset let patří česká koruna k měnám s nejlepšími výsledky. Poháněl ji roční ekonomický růst kolem 5 % a očekávání investorů, že výnosy z investic dosáhnou stejné výše jako v bohatších sousedních státech.

Tím se podnikání v České republice prodražuje. Alexandra Rudyšárová, ředitelka agentury CzechInvest, která podporuje investice, však tvrdí, že snaha Brna vyniknout v oblasti biotechnologií je dokladem toho, že Češi mohou nabídnout více než pouze levnou pracovní sílu.

Napsala nám v emailu: „Snažíme se přilákat investice do odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou biotechnologie, kde investoři tak snadno nepodlehnou pokušení přemístit se do levných zemí na východ od našich hranic.“

KONKURENCE

Spolupráce na projektu v Brně, které leží na poloviční cestě z Vídně do Prahy, je první případ, kdy Mayo Clinic hledá partnery v zahraničí. Jde o jedno ze čtyř možných nových výzkumných středisek, která mají v Brně vzniknout.

Virend Somers, mezinárodní ředitel a výzkumný pracovník na Mayo Clinic, prohlásil, že Brno nabízí řadu špičkových odborníků.

„Skutečnost, že Brno je univerzitním městem, je důležitá pro úspěch projektu, jako je tento, pomůže rozvíjet tvůrčí schopnosti.“ podotkl dále. „Brno na nás udělalo velmi dobrý dojem, především odbornost lékařů a inženýrů, s nimiž jsme již dříve spolupracovali.“

Vláda plánuje investice asi za 500 milionů dolarů (281 milionů liber šterlinků) na podporu čtyř možných projektů - část peněz by měla přijít také z Evropské unie - město se chystá přímo konkurovat dobře zavedeným biotechnologickým centrům v Kalifornii a nově vznikajícím centrům v Asii. Všichni se snaží napojit na rychle rostoucí odvětví.

Globální biotechnologický obrat vzrostl v roce 2007 o 12,5 % na více než 55 miliard dolarů, což je, podle společnosti IMS Health, jež se zabývá průzkumem trhu, dvojnásobek 6,4 procentního tempa růstu celosvětového farmaceutického trhu.

Součástí brněnského plánu je také „Medipark“ věd o živé přírodě, který je součástí kampusu Masarykovy univerzity, regionální středisko EU se zaměřením na biotechnologie a urychlovač elektronů, který pomůže při vývoji nových léků.

Daňové úlevy, nižší mzdy, dobré dopravní spojení mezi východní a západní Evropou a velký počet studentů, který zaručuje příliv kvalifikovaných pracovních sil se znalostí angličtiny, do Brna již přilákaly technologické společnosti jako IBM, Honeywell a Siemens.

Před desíti lety biotechnologie ve východní a střední Evropě neexistovala, ale kvalifikovaná pracovní síla a relativně nízké náklady v zemích jako je Česká republika, Maďarsko a Polsko pomohly jejímu zrodu.

OD HRÁŠKU K PATENTŮM

Vznikající Mezinárodní centrum klinického výzkumu se nachází v budově opatství ze 14. století, kde Mendelovy pokusy s rostlinami odstartovaly genovou revoluci, která dala světu biotechnologické léky a geneticky modifikované plodiny.

Právě tam vyluštil německy mluvící augustiniánský mnich pečlivým křížením tisíců druhů rostlin hrášku základní zákony dědičnosti.

Mezi další brněnské vědecké osobnosti patří Ernst Mach, jehož zásluhou známe Machovo číslo, používané při měření nadzvukové rychlosti, a Viktor Kaplan, vynálezce Kaplanovy vodní turbíny.

Veřejní činitelé se domnívají, že nové Mezinárodní centrum klinického výzkumu bude jedním z největších biotechnologických a lékařských výzkumných projektů v EU a bude předvádět nové projekty, aby přitáhly vědce a biotechnologické společnosti.

„Na světě není mnoho středisek, která nabízejí spojení základního výzkumu, předklinického výzkumu a vývoje léků, přístrojů a technologií,“ tvrdí MUDr. Tomáš Kára, Ph.D., vedoucí lékař Mezinárodního centra klinického výzkumu Brno a výzkumný pracovník na Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě.

Až bude centrum v roce 2010 plně funkční, nabídne nástroje a vzdělávání, jež budou pomáhat vědcům z celého světa rychle realizovat nápady z laboratoří v podobě léků a technologií, které budou lidé moci využívat, uvedl Kára.

Mezi projekty, na nichž klinika, která se bude zabývat hlavně kardiologií, neurovědami a onkologií, v současné době pracuje, patří také počítačový program, který předepisuje léky podle genetického profilu pacienta.

Vědci z Mayo Clinic a z Brna dosud publikovali 14 vědeckých studií a získali v USA tři patenty na lékařské přístroje - jedním z nich je přístroj, který umožňuje lepší monitorování vztahu mezi mozkem a srdcem.

Hlavním cílem je vývoj takovýchto nových technologií a provádění nezávislého lékařského výzkumu (spíše než vývoj nových léčiv) a poskytování zdrojů pro vědce, aby mohli v Brně provádět výzkum a potom se vrátit domů do své země původu, vysvětlil Kára.

„Středisko bude pracovat jako mezinárodní vesmírná stanice, tj. bude se přizpůsobovat potřebám jednotlivých projektů“, pokračoval Kára. „Chceme dostat nejlepší vědce z celého světa na jedno místo. Doufáme, že se Brno jednoho dne stane „Silicon Valley“ pro medicínu a biotechnologie."

 Michael Kahn, Reuters - čtvrtek, 4. září 01:55 hod.